Malířka, herečka

Životopis

BLANKA BOHDANOVÁ   

se narodila 4.března 1930 v Plzni. V sedmnácti letech odešla do Brna studovat herectví. Po absolvování JAMU  nastoupila v roce 1951 do Východočeského divadla v Pardubicích (Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Máša, Manon Lescaut aj.). Od roku 1957  hraje v Praze ( 1957 - 1960 Městská divadla pražská, 1960 - 1966 Divadlo E.F.Buriana). V roce 1966 přijala nabídku Národního divadla, ve kterém byla v angažmá 44 let (Ellena v Schisgalově hře A co láska?, Kleopatra, Lady Macbeth, Rojasova Celestina, pacientka v Puigově Vabanku atd.). S první scénou se rozloučila benefičním představením Barevný život. Natočila mnoho televizních her a inscenací (Odcházeti s podzimem, Ryba ve čtyřech, Duše a dušičky, seriál Hotel Herbich a další) a také filmů (Velká samota, Čest a sláva, Poklad hraběte Chamaré, Neúplné zatmění aj.) Po roce 1968 byla její kariéra na několik let silně omezena.
Kromě dvou Cen Thálie (za roli Fonsie ve hře Gin Game v Divadle Viola a za celoživotní mistrovství) byla oceněna i za práci dabingovou a rozhlasovou. S divadlem se rozloučila v Činoherním klubu inscenací F. Mitterera Moje strašidlo v partnerství se Stanislavem Zindulkou a rozhodla se dále plně věnovat výtvarné činnosti.

Vydala knížku Josífek z otcovy literární pozůstalosti, svou knihu Život jako v pavučince a poslední rekapitulaci jak osobního tak společenského poznání od předválečného období až do současnosti - Život jako takový.

Žila s rodiči až do jejich smrti, z druhého manželství má syna, fotografa Vlada Bohdana.

Od poloviny sedmdesátých let se věnuje olejomalbě a grafice. Vystavuje v Praze i po celé republice, také se účastnila zahraničních výstav ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku. Obsáhlou výstavu uspořádala v roce 2010 v síních Novoměstské radnice v Praze 1.  O své malbě říká: "Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme. Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary. Máme velké štěstí a navíc dar fantazie. Přesto někdy tvary porušuji s vědomím relativity, ale světlo, které je přítomno, je přiznanou nadějí."